„Milá třído. Již pouhé dva dny zbývají do pololetí. Avšak jak víte, známky jsou již uzavřené, a proto tuto hodinu věnujeme výuce poněkud neobvyklého kouzla. Jsem si jist, že se vám všem bude líbit.“ Brumbál si smyslně pohladil vousy a proti světlu zkontroloval, zdali nemá roztřepené konečky. „Nejprve bych vás požádal, abyste se za pomoci přivolávací formule zmocnili několika papírů z této hromádky,“ pokynul ku dva metry vysokému stohu bílých A-čtyřek a pohotově uskočil mumlaje „Protego maxima“.
„K noze! Pocem!“
„Hérmiono, Hérmiono, jak se říká přivolávací kouzlo?“ žebral Ron.
„Vzpomeň si sám, ty mamrde – kokote - kojote!“ odpověděla Hermiona, čerstvá členka Bradavického klubu rapperů, a vybraným tónem vzkřikla: „Accio!“
Ron se dál neptal a chytře napodobil jejího příkladu sám na svůj úsudek náležitě hrdý.
Byla to řež. Ač by se zdálo, že Malfoy zlomyslně použil kouzla, proti kterému se v minulé hodině Obrany proti černé magii učili bránit, a obdařil papír formulkou Řezno sekno, nebylo tomu tak. Formulku použil Harry. Moc se mu však nepovedla a všechen papír se okamžitě rozletěl k němu. Měl velké štěstí, že než k němu dorazil, pokusil se o přivolání Dean a papíry ve vzduchu shořely.
Ředitel Brumbál s podobnými problémy samozřejmě počítal a měl připravenou záložní hromadu. Ha! Na tohle jsem se těšil. Ta banda idiotů se tímhle zabaví na celou hodinu, myslel si a zlomyslně pozoroval Nevilla oblepeného papírem od hlavy až k patě, který slepě tápal třídou vrážel do stolů a převracel židličky i spolužáky.
Náhle se ozval vysoký, pronikavý hlas Pansy Parkinsonové: „Ááá, ty krvácíš!“ Všechny zraky se stočily směrem kterým ukazoval její prst. Crabbemu se po břiše rozlévala temně rudá skvrna. Malfoy junior omdlel.
„Co děláš, to je jen kečup. Jsem si vzal trochu na sváču. Hele,“ vyhrnul si otylý chlapec hábit, nabral červenou hmotu na tlustý prst a požitkářsky si ho strčil do pusy. Pansy se protočily panenky a bezvládně se sesunula k Dracovi na podlahu.
Brumbál zkontroloval, že každému studentovi se podařilo ukořistit alespoň jeden papír, a spokojeně se usmál (i když v duchu zuřil, že jeho plán nevyšel). „A nyní, věnujte mi prosím pozornost…“
„Hérmiono, Hérmiono, sundej mi ten papír z lustru!“
„Pane Weasley…“
„Hérmiono, Hérmiono…“
„Pane Weasley, jsem si jist, že slečnu Grangerovou…“
„Hérmiono, Hérmi-“
„Silencio.“
„…“
„Jak jsem říkal, formule se nazývá Origamis. Její seslání je velice jednoduché, avšak pro dosažení kýženého výsledku je nutné maximální soustředění.“
Třída zasténala. „Za dva dny jsou pololetky, kdo se má soustředit?“
„Vy nemusíte, pane Finnigane. Vím, že dnešní zkoušky z astronomie si vyžádaly svoji daň.“
„No to teda jo,“ přisvědčil Seamus a uložil se ke spánku.
„Vy ostatní, kteří jste používali při zkouškách zakázaná kouzla a drogy,“ vědoucí pohled a další pohlazení vousů, „se nyní musíte pekelně soustředit.“
„A někteří nebesky,“ zamrkala dlouhými řasami Levandule.
„Vaším úkolem totiž bude představit si do posledního detailu to, co chcete z papíru složit a pak Origamis!“ Brumbál se divoce rozmáchl a shodil skleněnou vázu. „Pardon. Origamis,“ ukázal na střepy. „Ne, to není ono. Jak to jen…“
„Reparo?“ napověděla Hermiona.
„Ano, děkuji slečno Grangerová,“ vrhl na ni Brumbál podrážděný pohled za to, že podkopává jeho autoritu, a vázu spravil. „Ehm, ehm… Origamis!“ namířil hůlkou na papír a složil úhledný, hladký-
„Pane řediteli! V sovinci hoří!“
…
Co složil ředitel Brumbál? Kdo vtrhl do třídy? Opravdu v sovinci hoří? Podaří se Hermioně prosadit v klubu Bradavičkách rapperů? Čtěte další kapitoly a dozvíte se!